Na místě staré truhlárny měl vzniknout dům poskytující komfortní bydlení v původní zástavbě. Malebná čtvrť pod parkem Ladronka v blízkosti Pražského hradu, Tejnka, nás ovlivnila v tvarování jeho objemu. Plně respektuje historickou uliční stopu a místní výškové poměry. Zachovává specifický uliční charakter, díky němuž je dané místo tak unikátní. Nezarovnává fasádu do jedné linky, ale kopíruje rostlý průběh i s původními odskoky, díky němuž dům získává svou tvář a charakterem se přizpůsobuje lokalitě. Podkrovní prostor se do ulice stává obyvatelným díky střešním vikýřům.
Každý ze dvou objemů je pak dále rozdělen na dvě bytové jednotky. Ty disponují vlastním vstupem a okny do přízemních místností. Parter komunikuje s ulicí, neuzavírá se vůči ní, naopak se jej snaží vtáhnout do vzájemné interakce. To je podpořeno i minimalizací dopravní zátěže domu – pouze jeden vjezd pro zaparkování všech aut.
Sklon střechy, její orientace i členění uliční fasády vychází z původní zástavby. Naopak směrem k jižní zahradě se stavba více otvírá, velká prosklená okna doplněná o terasy vytváří kvalitu současného bydlení.
Drobné měřítko okolní zástavby nás inspirovalo k rozdělení objektu na čtyři. Do každé jednotky se vstupuje přímo z ulice – intimní záliv vytvořený vmáčknutím fasády dovnitř, výškově o dva stupně zvednutý nad rovinu komunikace. V domu uplatňujeme princip “raumplanu”, díky kterému se snažíme maximálně využít objem budovy bez zbytečného navyšování hmoty a nabídnout klientům zajímavé a funkční řešení. Úroveň domu přiléhající k zahradě je přibližně o metr zvýšený nad podlahovou úroveň směrem do ulice. Člověk přirozeně proplouvá po nepravidelných půl patrech celým domem a nevnímá vertikalitu domu jako bariéru.
Každá jednotka disponuje svou vlastní venkovní terasou a malou zahrádkou. Celá zahrada se vzhledem k stísněným poměrům na pozemku nachází nad podzemními garážemi. Mocnost zeminy nad stropní deskou garáží stoupá tak, aby bylo možné vysadit a pěstovat kytky, křoviny a nízké nenáročné stromy.