Jakmile jsme obdrželi nabídku ke spolupráci, začali jsme shromažďovat informace, zjišťovat historii, studovat
nově se chystající záměry v okolí. Lokalitu Smíchova známe velmi dobře, působíme na druhé straně řeky,
v oblasti Výtoně, jsme propojení romantickým železničním mostem. Smíchov tvoří vizuální tvář Náplavky na „naší
straně“, je exponovaný při pohledech z Vyšehradu. Vltavu vnímáme ne jako oddělení od Smíchova, ale jako vzájemné
propojení. Lokalita Císařské louky, která je v blízkosti, se svým slepým ramenem zaplněným hausbóty vytváří v
bezprostředním centru města atraktivní prostředí romantiky.
Snaha o interpretaci a vysvětlení názvu Smíchov se ukázala jako slepá ulička. Jeden z výkladů odkazuje
na smějícího se („smích“) Horymíra po skoku na hřbetu Šemíka z Vyšehradu, jiný se dovolává na Eduarda Wejšera,
který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu ovcí, koz a dobytka – odtud možná
„smí chovat“. Nebo existuje domněnka, že zde došlo k rozparcelování a vznikla osada, do níž přicházelo obyvatelstvo
z různých míst, a docházelo ke „smíchání“.
Postavili jsme se tedy k území racionálně. Pomocí koeficientů jsme spočítali plochy, které můžeme na pozemek
umístit. Za samozřejmé považujeme maximální zhodnocení stavební plochy a využití možnosti bydlení. Otázku
zahušťování center měst a minimalizaci dopravy již bereme jako zcela správně odsouhlasený směr, jakým se mají
města ubírat.
Prověřili jsme alternativní postupy, kdy jsme na pozemek umisťovali kostičky s výhledy do všech stran,
zalomené formy, které umožňovaly maximální proslunění a výhledy z bytů, i výškové solitéry. Tyto alternativy nám
potvrdily správnou cestu vycházející z historie a přirozeného urbanismu místa.
K převzetí měřítka typického smíchovského bloku nám pomohla nepřeložitelná kanalizační stoka, která dělí
pozemek na dvě části. Na nich jsme začali navrhovat uzavřené bloky, které navazují na okolní urbanismus a zcela
respektují požadovanou uliční čáru. Každý z bloků jsme pomocí vnějších vlivů tvarovali. Zohledňovali jsme oslunění,
výhledy, dálkové pohledy, využívání vnitrobloku.
Severní blok jsme otevřeli tak, abychom maximalizovali výhledy na atraktivní dominantu Vyšehradu a
zároveň minimalizovali méně vhodnou severojižní orientaci bytových traktů. Severní křídlo jsme pootočením otevřeli
na západní stranu. Tím jsme umožnili výhled většiny bytů severovýchodním směrem k vizuálně exponované barokní
pevnosti a zbavili se dispozičně problematických rohových sekcí. Vytvořené hmoty, které jsou orientovány k východu
a západu, poskytly ideální uspořádání bytových traktů. Abychom umožnili co nejvíce výhledů z bytů směrem k
Vltavě, maximalizovali jsme výšku do ulice Nádražní a o něco málo snížili objem v ulici Strakonická.
Před jižním blokem je v ulici Nádražní situována tramvajová zastávka, kterou vnímáme jako výrazný městotvorný
prvek. V územním plánu je požadován administrativní objekt, který jsme umístili právě do její blízkosti.
Vytvořili jsme tak komerčně pulsující srdce areálu a vnesli příjemné oživení do monofunkční bytové zástavby. Doplnili
jsme ho o přízemní retail v těsné blízkosti administrativní budovy, který okupuje atraktivní oblast u tramvaje
a vytváří tak spolu s administrativním objektem přirozené městské centrum oblasti.
Bytový dům v jižní části zaujímá nejvíce atraktivní polohu směrem k řece s výhledy na Vyšehrad. Segmenty,
které vznikly jako přirozená distance mezi byty a administrativou, navrhujeme v objemu původně zamýšleného
smíchovského bloku doplnit výsadbou stromů. Ty tak nebudou stínit bytům a vytvoří příjemné prostředí na trávení
volného času ve stínu pod korunami stromů.
Jako podstatné a zásadní vnímáme jak koordinaci se sousedními záměry, tak i uplatnění v panoramatu
dálkových pohledů. Hmoty v uličních frontách výškově navazují na vedlejší projekty, v jednotlivých segmentech pak
nenásilně klesají, aby umožňovaly co nejlepší prosvětlení a výhledy.
Kromě výškových návazností je potřeba v navrženém řešení zohlednit i vzájemné odstupy a prostupnost
či uzavřenost územní. Skrze námi navržené objekty může procházet jak vzduch, zeleň, komunikace, tak obyvatelé
komplexu. Vytvoření a definování soukromých, poloveřejných i veřejných prostranství musí být stěžejním tématem
navazující fáze spolupráce mezi developerem a architektem.
Velký důraz klademe na kvalitně vyřešený parter. Ve vnitrobloku vytváříme park se vzrostlými stromy,
zákoutími s lavičkami, jednoduchými prvky pro děti. Podzemní parkování se v maximální možné míře odehrává pod
objemy budov, proto lze v parku vysadit bez zbytečných investic hodnotné stromy, funguje vsakování vod a vytváří
se tak příjemné klima. Přízemní byty expandují do soukromých předzahrádek městského typu, které je tak
zatraktivňují a poskytují obyvatelům vlastní kousek trávníku.
Architektura areálu působí celistvým dojmem, na jednotlivé segmenty bytových vchodů je dům rozčleněn
jen jemnými výškovými odskoky. V dané lokalitě není tradiční městské rozparcelování, mísí se zde již s většími
industriálními stavbami. Respektujeme měřítkem toto prostředí a vytváříme logický a funkční soubor moderních
budov. Celistvá architektura bude vnímána vzhledem k umístění bloků u Vltavy i z dálkových pohledů.
Velký důraz jsme poskytli také vnitřním společným prostorům. Navrhujeme velkorysé dvoupatrové vstupy
do bytů, které nepůsobí stísněným dojmem. Naopak se z nich stává podstatný městotvorný prvek, místo kde se
lidé budou potkávat, tak jako to probíhalo v klasických bytových domech. Ke vstupům jsou přičleněny prostory
pro uschování jízdních kol a kočárků, hned první dojem z domů navozuje pocit kvalitního a promyšleného městské
bydlení. Situování u vstupů v úrovni terénu bude obyvateli vnímáno velmi pozitivně, bude je vybízet k aktivnímu
životnímu stylu.
Příjemné prostory pokračují i na chodbách všech pater. Jsou 2,5 metrů široké a vstupuje se z nich pohodlně
vždy jen do 6 bytů. Ty jsou vzhledem k uspořádání bloků orientovány převážně k východu a západu. Jsme si vědomi,
že lze tyto společné chodby prostorově zoptimalizovat, nicméně si myslíme, že jejich kvalitou se úměrně zvyšuje
i hodnota samotných bytů. V návrhu jsou přes jejich velkorysost přesto prostorově optimalizované, ve vrchních i
spodních patrech prosvětlené a přirozeně větrané.
Velikosti bytů se klasicky zvětšují s vyšším podlažím až k prostorným střešním apartmánům s velkorysými
terasami a dálkovými výhledy. Dispozice jsou co nejvíce funkční a efektivní.
Každý byt disponuje lodžií, ty jsou situovány nad sebou bez komplikovaných technických detailů.
Administrativní budova umožňuje variabilní členění, v přízemí disponuje pronajímatelnými obchodními plochami,
které přímo navazují na pěší zónu před tramvajovou zastávkou. Administrativa hlukově i opticky odcloňuje
byty od Nádražní ulice. Nabízí výhledy do příjemného parku vnitrobloku a v části nejvyššího patra se otevírá
střešní terasou s výhledy na Vyšehrad a okolí. Protiváhou k retailu administrativy je pohledově exponované nároží
severního bytového domu, kde bude jistě pěkně fungovat nějaká kavárna či restaurace.
Parkování řešíme s ohledem na vlastnické vazby pro každý objekt samostatným vjezdem z ulice Nádražní,
bez jakékoliv společné části. Sloupový systém z garáží se propisuje vždy na nosné stěny nadzemních částí. Do ulice
Nádražní situujeme i několik povrchových parkovacích stání, aby byla umožněna základní obsluha areálu dopravními
společnostmi, car sharing atd.
Návrh splňuje všechny předepsané požadavky, koeficienty a uplatňuje maximální povolenou velikost hrubých
podlažních ploch.