Cyklopřístřešek Velké Karlovice

Autor: Vladimír Vašut, Erika Vašutová
Spolupráce: Adam Galvánek
Adresa: Základní škola Velké Karlovice
Investor: Obec Velké Karlovice
Projekt: 2025
Realizace: 2026
Zastavěná plocha: 38,6 m2

Se základní školou ve Velkých Karlovicích nás pojí dlouhodobá spolupráce na drobných architektonických zásazích, které postupně rozvíjejí a kultivují její zázemí. V minulosti jsme zde navrhli a úspěšně realizovali půdní nástavbu, ve které našla své místo nová společenská místnost, cvičná kuchyně, počítačová učebna a dílny. V současné době se podle našeho návrhu dokončují prostory školní družiny a připravujeme také projekt venkovní učebny. Tato kontinuální důvěra nám umožňuje uvažovat o školním prostředí v širších souvislostech, což se přirozeně promítlo i do našeho nejnovějšího projektu. Valašsko je region s bohatou tradicí a silným charakterem, který si zaslouží architekturu sebevědomou, pravdivou a ohleduplnou ke svému okolí. Když nás paní ředitelka ze základní školy ve Velkých Karlovicích požádala o vytvoření místa pro odložení kol, viděli jsme v tom příležitost ukázat, že kvalitní současný design může venkovské prostředí přirozeně doplňovat a rozvíjet. Místo přístřešků přilepených k budově školy jsme proto navrhli samostatně stojící, jednoduchý betonový objekt. Tento výrazný, čistý a jednoznačný zásah svou lapidární formou nepřebíjí genia loci, ale naopak do něj vnáší vrstvu soudobé architektury. Samotná stavba je zhmotněním konstrukční čistoty – skládá se ze sedmi prefabrikovaných betonových dílů ve tvaru písmene U, kde jedna strana logicky tvoří podlahu, druhá svislou nosnou stěnu a třetí ochrannou stříšku. Do této přísné materiálové a tvarové čistoty jsme však chtěli vnést prvek života a určité poezie. Poslední díl sestavy je atypický; v podlaze i ve stropu je prolomen kruhovým otvorem, kterým prorůstá strom. Tento organický akcent je harmonicky doplněn masivní dřevěnou kládou, jež slouží jako lavice pro přezouvání nebo místo pro setkávání. Z hlediska širších urbanistických vztahů hraje klíčovou roli samotné situování objektu na hranici mezi pozemkem školy a sousedním koupalištěm. Architektura zde funguje jako prostorový filtr, jenž opticky a hlukově odcloňuje oba odlišné provozy. Zadní, hladká strana objektu se navíc otevírá směrem ke koupališti a má sloužit jako aktivní hrací zeď, kterou lze využít pro dětské kreslení, situování herních prvků či malé lezecké stěny. Naší snahou bylo ukázat, že i zdánlivě drobný a čistě praktický úkol ve veřejném prostoru v sobě nese potenciál kultivovat své okolí. Tímto lapidárním soudobým zásahem dostávají děti ze školy možnost každodenně a naprosto přirozeně interagovat s kvalitní moderní architekturou, což podvědomě formuje jejich estetické vnímání světa. Skutečnost, že je přístřešek plně funkční a děti ho maximálně využívají, je pro nás tím nejlepším potvrzením, že ohleduplná a dobře promyšlená architektura funguje.